Město Nové Hrady se nachází v Novohradských horách v blízkosti hranic s Rakouskem. Leží asi 30 km jihovýchodně od Českých Budějovic. Rozkládá se v nadmořské výšce 541 m na návrší, pod nímž protéká říčka Stropnice.
Nové Hrady založili roku 1279 Vítkovci na místě osady stojící při Vitorazské stezce spojující Čechy a Podunají.
V polovině 14.století panství koupili Rožmberkové, roku 1368 byly Nové Hrady povýšeny na královské město s hradbami. Po smrti posledního Rožmberka Petra Voka se město stalo majetkem Jana ze Švamberka, který se účastnil stavovského povstání, za což mu byl veškerý majetek zkonfiskován.
V průběhu 16.století se město i jeho okolí úspěšně rozvíjelo, Jakub Krčín z Jelčan vybudoval zdejší rybniční soustavu, a z řemesel se začalo prosazovat hlavně sklářství a hamernictví.
Roku 1620 císař Ferdinand II. věnoval panství Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, jehož rod jej držel až do roku 1945. V této době vznikla řada významných historických památek a hospodářský rozvoj byl spojen se zakládáním sklářských hutí, které se v 18. a 19.století proslavily výrobou hyalitu, černého a červeného skla nepropouštějícího světlo.
Hrad
V místech, kde Vitorazská stezka překračovala zemskou hranici, byl kolem poloviny 13.století založen hrad, který v té době sloužil především jako strážné místo. Za husitských válek byl vypálen, roku 1467 vyhořel a obnoven byl až v 1.polovině 16.století za Viléma z Rožmberka.
Roku 1573 hrad silně poškodil výbuch prachárny a roku 1605 zemětřesení. Za Švamberků byl hrad silně opevněn, takže roku 1619 odolal prvnímu útoku císařských vojsk, avšak ještě téhož roku byl dobyt generálem Buquoyem.
Zámek
Trojkřídlý empírový zámek byl postaven v letech 1801 až 1810 podle návrhu architekta F.Werschafelda a až do roku 1945 v něm sídlili Buquoyové, kteří roku 1822 nechali v prvním patře zřídit divadlo.
K zámku přiléhá rozlehlý park, v němž původně stály různé zahradní stavby a dřevěná vesnička z 19.století. V současné době v zámku sídlí Akademie věd ČR a zámek není veřejnosti přístupný.
Na východní straně náměstí stojí barokní rezidence rodiny Buquoyů pocházející z let 1634 až 1635, která byla v dalších letech rozšiřována až do dnešní velikosti.
Pěknou stavbou je původně renesanční radnice ze 16.století, v jejíž zadní části se nacházel pivovar. Dnešní barokní úprava je výsledkem přestavby v letech 1749 a 1887.
Kostel sv.Petra a Pavla se připomíná již roku 1284 jako farní, roku 1467 však vyhořel a v průběhu 16.století byl obnoven v gotickém slohu s renesančními prvky. Po dalším požáru roku 1607 byla zvýšena jeho věž, která současně získala i renesanční zastřešení.
Zařízení kostela pochází převážně z 2.poloviny 17.století, prohlédnout si zde můžeme i několik náhrobních kamenů z 16. až 18.století.
Na hřbitově se od roku 1892 nachází rodinná hrobka Buquoyů, která byla původně umístěna v kostele. Jejím autorem je architekt J.Schulz, pozlacená mozaika je dílem M.Švabinského.
Odkazy:
