Jako první vznikl hrad – v druhé polovině 12. století ho založil rod Bavorů při soutoku řeky Volyňky a Otavy. Zanedlouho pod ním vznikla osada – předchůdce dnešního města Strakonice.
Strakonice
Bavor I. věnoval část hradu řádu johanitů, kteří zde sídlili až do roku 1925.
Původní osada se rychle rozrostla na Dolní město s náměstím, ale to brzy nestačilo přibývajícímu obavytelstvu. Na levém břehu Otavy tak bylo založeno Horní město, jímž procházela Boubínská, neboli Vimperská stezka.
Roku 1367 od Bavora IV. získaly městská práva a na počátku 15.století se tak johanité stali pány celého panství a od roku 1421 se stal strakonický hrad sídlem velkopřevora řádu.
Rozvoj města přerušila třicetiletá válka, při níž byly Strakonice dvakrát vypáleny. Další hospodářský rozmach nastal až v 17. a 18. století. V polovině sedmnáctého byl ve městě postaven pivovar, který funguje dodnes.
Roku 1919 vznikla největší strakonická firma, dnešní ČZ Strakonice a.s. Původně se zabývala výrobou pistolí, kol a motocyklů.
Strakonický hrad
Vznikal v letech 1220 až 1235 a již v té době se počítalo s klášterem johanitů. K nejstarší části hradu patří původně románsko-gotický kostel sv.Prokopa, zprvu zasvěcený svatému Vojtěchovi, a hradní palác, pozdější kapitulní síň.
Mezi kostelem a palácem johanité vystavěli křížovou chodbu, kterou společně se stěnami kapitulní síně, ambitu a kostela nechali vyzdobit nástěnnými malbami. Tyto malby jsou dnes jedním z nejrozsáhlejších cyklů nástenných maleb své doby.
Strakonice Hradní areál je obehnán zdí, které dominuje věž zvaná Rumpál, z níž je nádherný výhled na město.
Vstup do předhradí vede gotickou branou.
V letech 1515 až 1522 byl velkopřevorem řádu Jan z Rožmberka, za něhož byla postavena věž Jelenka a část hradu prošla renesančními úpravami. V 18. století řád ve východní části hradu vystavěl barokní velkopřevorskou rezidenci, barokně byl v té době upraven i kostel sv.Prokopa. V jeho interiéru lze vidět znaky velkopřevorů, cennou součástí je pozdně gotický skládací oltář z doby kolem roku 1250 a tzv. **Strakonická madona, jejíž originál je uložen v Národní galerii v Praze.
V současné době slouží hrad kulturním účelům – je zde Základní umělecká škola, Šmidingerova knihovna, Zámecká galerie a Muzeum středního Pootaví, jehož expozice jsou věnovány historii města i kraje, místním tradicím a zvykům. Kapitulní síň je využívána pro koncerty vážné hudby.
Odkazy:
