Historie města Prachatic sahá až do 11.století a je svázána s počátkem obchodování na tzv. Zlaté stezce, která přes šumavské hvozdy spojovala Čechy s Bavorskem.
Původní osada se rozkládala na místě dnešních Starých Prachatic a byla od poloviny 12. století majetkem vyšehradské kapituly.
Něco z historie
Vedlejší osada vznikla v kotlině obklopené pěti kopci zřejmě v polovině 13.století a základem jejího rozmachu bylo právo vybírat mýtné na Zlaté stezce, které jí roku 1321 pronajal vyšehradský probošt Jan.
Přibližně o 50 let později získalo město právo solního skladu a Prachatice se tak staly jediným městem, které smělo nakupovat bavorskou sůl.
Za husitských válek byly opevněné Prachatice dvakrát dobývány. Při druhém útoku v listopadu 1420 padlo město do rukou husitů, kteří povraždili většinu obyvatelstva a zanechali v Prachaticích početnou posádku.
Po skončení válek roku 1436 získalo město statut města královského, ale už o rok později je císař Zikmund zastavil Janu Smilovi z Křemže. Roku 1439 Smila popravil Oldřich z Rožmberka, zmocnil se celého majetku a brzy Prachatice prodal.
Od roku 1501 byli majiteli města Rožmberkové , za nichž došlo k jeho plnému rozkvětu – v první polovině 16.století dosáhl obchod na Zlaté stezce vrcholu a týdně Prachaticemi procházelo přes 1200 nákladních soumarů.
Roku 1601 prodal poslední Rožmberk Petr Vok město císaři Rudolfu II., který je o šest let později povýšil opět na královské město, nicméně ve stavovském povstání se Prachatice přiklonily na stranu povstalců a v září 1620 je dobylo vojsko generála Karla Buquoye. kromě vyvraždění části obyvatel město čekalo výpalné ve výši 4500 zlatých a po bitvě na Bílé hoře ztratilo všechna privilegia.
O rok později se stalo součástí panství Eggenbergů, následoval pobyt císařského vojska takřka po celou dobu třicetileté války, vpád Švédů požadujících další výkupné a nakonec morová epidemie.
Historické jádro Prachatic si uchovalo svou renesanční podobu a roku 1981 bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. V centru najdeme obdélné Velké náměstí s kamennou kašnou a sochou Spravedlnosti pocházející z roku 1583.
Dále si v tomto městě můžeme prohlédnout největší sluneční hodiny ve střední Evropě, které vznikly v předpolí Písecké brány v 60. a 70. letech 20.století, a jejichž autorem je sochař Z. Šimek.
Odkazy:
