V okrese Jindřichův Hradec leží město Dačice, v minulosti významné centrum kraje. Dnes se může pochlubit množstvím zajímavých historických památek.
V druhé polovině 12.století patřilo toto město moravskému markraběti Otovi Konrádovi Znojemskému, který zde nechal olomouckým biskupem vysvětit kostel.
Koncem 14.století se majiteli Dačic stali pánové z Hradce a ti při křižovatce obchodních cest založili kolem trojúhelníkového náměstí nové město. Největšího rozkvětu však Dačice dosáhly v 15. a 16. století za Krajířů z Krajku, kteří z něj udělali své sídlo a zasloužili se o jeho renesanční přestavbu. V 19. století pak město proslulo cukrovarem, neboť zde byl poprvé na světě vyroben kostkový cukr.
Dominantou Palackého náměstí a celého města je věž kostela sv.Vavřince, postaveného na místě starší stavby. Vznikl v letech 1775 až 1788 a autorem pozdně barokní úpravy je místní architekt M.Kirchmayer. Cennou součástí jeho interiéru jsou freskové malby oltářů, dílo znojemského malíře J.Winterhaltera, a stará cínová křtitelnice z doby kolem roku 1500.
Sedmiposchoďová renesanční věž s ochozem je pozůstatkem původního kostela. Tato nádherná ukázka severoitalského stavitelství vznikla pod vedením mistra F.G. de Bissoneho, který byl pochován v přístěnku věže. Před věží se nachází pomník připomínající zhotovení první kostky cukru u nás i ve světě roku 1843.
V jihozápadní části náměstí stojí renesanční stará radnice pocházející z roku 1559. Její současná podoba je výsledkem úprav provedených v 1.polovině 18.století architektem F.Camelim.
Na severním okraji náměstí si můžeme prohlédnout budovu starého zámku, někdejší sídlo Krajířů z Krajku postavené v letech 1572 až 1579. Má podobu dvoupatrového renesančního paláce a jeho fasáda je ukončena atikou s cimbuřím. V okolí zámku se zachovaly zbytky příkopů a válcových věží, pozůstatky dřívější gotické tvrze. Dnes je budova sídlem městského úřadu.
Nad náměstím nedaleko kostela sv.Vavřince se nachází empírový nový zámek, původně renesanční stavba, která je stejně jako věž kostela dílem architekta F.G.de Bissone. Zámek vznikl koncem 16.století, empírovou přestavbu provedl kolem roku 1816 vídeňský stavitel J.Riedl.
Z bohatě zdobených interiérů stojí za zhlédnutí zejména Zrcadlový sál, taneční sál, Rokokový sál, Napoleonský salón či secesní knihovna. Veřejnosti je přístupné severní křídlo zámku, kromě návštěvy muzea a galerie si můžeme prohlédnout anglický park s jezírkem a vzácnými dřevinami.
Připomínkou velké morové epidemie, která město postihla koncem 17.století, je kaple sv.Rocha a sv.Šebestiána. Stojí na starém hřbitově nedaleko autobusového nádraží. Z původního hřbitova se dochovalo jen 10 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší nese letopočet 1586.
Galerie:
Odkazy:
